Otázka pro J.Korbela (SD 20.7.2010)...
(Sokolovský deník 20.7.2010) .... Co připravujete v rámci aktivit :
Připravujeme oslovení nového ministra zemědělství, pod kterého spadá zákon příslušný k omezování šíření invazních organizmů (326/2004 Sb., o rostlinolékařské správě), je-li možná revize současného legislativního prostředí, tj,efektivita a dopad na účinné omezování výskytu (pro zájemce zejména §§ 3, 9, 78). Je paradoxní, že v zákoně jsou vyjmenované možnosti udělení pokut, ale do současné doby nebyla žádná udělena. Tomu, komu byla někdy udělena, vždy se odvolal a spor vyhrál, jelikož mu nebyla prokázána výše škody.
Pro další sezónu chceme připravit 1.mistrovství republiky v mícení nebo sečení bolševníku, je na zvážení jestli pro jednotlivce nebo pro družstva.
Hlavním cílem je ukončit výzkum růstu a šíření bolševníku pod hlavičkou Botanického ústavu AV ČR v našem kraji, který spíše přispívá k dalšímu nekontrolovatelném šíření. Jedna z takových lokalit je v bývalé obci Čistá u frekventované silnice, navíc v oblasti CHKO. O tomto výzkumu navíc krajští úředníci nemají ani potuchu.
A máme připravený ještě jeden "bonbonek". Tím je nabídka likvidace bolševníku zdarma pro organizace i jednotlivce. Veškeré informace je možné sledovat průběžně na www.bolsevnik.estranky.cz.
Odpověď Dr.Jan Pergl, prof.Petr Pyšek ,Botanický ústav AV ČR, Průhonice ze dne 27.7.2010 - Organizace by měly účinně spolupracovat (Chebský, Sokolovský deník).
V článku „Otázka pro“, publikovaném 21. 7. 2010, pan J. Korbel prohlásil, že sdružení Natura 99 hodlá likvidovat bolševník hlavně tím, že dosáhne svého cíle "ukončit výzkum růstu a šíření bolševníku pod hlavičkou Botanického ústavu AV ČR". Tato formulace, sama o sobě nešťastná, vyvolává dojem, jako by Botanický ústav byl jakousi brzdou likvidace této invazní rostliny. Proti tomu bychom se rádi ohradili a uvedli věci na pravou míru.
Známou invazní rostlinu bolševník velkolepý jsme ve Slavkovském lese začali studovat v roce v 2002 v rámci mezinárodního projektu, financovaného výhradně z prostředků Evropské unie. Protože hodnota ekologických dat vzrůstá s dlouhodobým sledováním, máme od pozemkového fondu pronajaté tři plochy, kde nadále monitorujeme, jak bolševník roste, jak reaguje na poškození a jak přežívá. Místa byla v oblasti Slavkovského lesa vybrána tak, aby se jednalo o již mohutné porosty, kde se bolševník hojně vyskytuje též v okolí, takže možnost, že by se z našich pronajatých ploch šířil na nezasažené plochy, je minimalizována. V žádném případě se nejedná o plochy, kam by byl bolševník vysazován či jinak rozšiřován. Navíc v porovnání s celou silně zasaženou oblastí Slavkovského lesa a jeho okolí představují naše studijní plochy skutečné zlomky toho, kde se bolševník vyskytuje.
Výsledky získané tímto výzkumem jsou nejen publikovány v odborné vědecké literatuře, naší i zahraniční, ale slouží i široké veřejnosti a opakovaně jsme je poskytli též státní správě. Na základě výsledků našeho výzkumu vznikla volně distribuovaná Příručka o biologii a kontrole bolševníku (ke stažení zdarma na www.ibot.cas.cz/invasions/pdf/HeracleumCZ.pdf), kde se zájemce mimo jiné dozví, jak nejúčinněji rostlinu likvidovat. Údaje o současném rozšíření bolševníku na území celé ČR, shromažďované v rámci probíhajícího projektu Grantové agentury Akademie věd, využila Státní rostlinolékařská správa, data o rozšíření v okolí Mariánských Lázní jsme poskytli pro přípravu projektu z operačního programu na likvidaci bolševníku v povodí Kosového potoka (připraveného RNDr. L. Pocovou, MÚ Mariánské Lázně).
Rádi bychom však zdůraznili ještě jeden aspekt – domníváme se, že cílem všech, kteří to s životním prostředím a ochranou přírody myslí skutečně vážně, by mělo být vzájemnou spoluprací všech zainteresovaných složek najít optimální cesty k řešení problému. Základní výkum poskytuje lepší pochopení toho, jak invaze bolševníku funguje a jaké má zákonitosti, státní správa a občanská sdružení mají zájem a kapacitu převádět tyto poznatky do praxe. Spolupráce ústavů Akademie či vysokých škol poskytuje vhodná data (monitoring druhů, druhové soupisy, taxonomické zalosti atd.) řadě nevládních organizací a pomáhá tak vytvářet trvale udržitelné postupy v ochraně přírody. Je jasné, že v některých případech (za jasně definovaných podmínek) je nutné použít i částečně eticky sporné přístupy, např. místo okamžité likvidace nepůvodního druhu jej po nějakou dobu monitorovat, získat tak důležité informace o jeho životním cyklu a mít pak možnost efektivněji naplánovat jeho likvidaci. Bez základního výzkumu bychom například v případě bolševníku neměli ani potuchy o tom, jak dlouho přežívají semena v půdě, či zda na useknutých lodyhách mohou dozrát klíčivá semena, což jsou informace pro úspěšnou likvidaci naprosto klíčové.
Rozvíjet právě takovou spolupráce je mnohem účelnější a vhodnější, než prohlašovat jednoduché fráze o ukončení nějakého výzkumu. V případě, že v dané oblasti bude sdružení Natura 99 či jiná občanská iniciativa systematicky likvidovat bolševník do té míry, že by naše výzkumné plochy měly zůstat jedinými ostrůvky bez zásahů, samozřejmě je uvolníme. V současné době nám však napadání našeho výzkumu ze strany Natury 99 připadá nepodložené a zbytečné, tím více, že se toto sdružení na svých webových stránkách na naše výsledky odvolává.
Dr. Jan Pergl, prof. Petr Pyšek, Botanický ústav Akademie věd ČR, Průhonice